Industrial chimneys.

Pošetilosti fosilních paliv

BERLÍN – Má-li se svět vyvarovat klimatické katastrofy, bude se muset zříci spálení téměř 90 % doložených zásob uhlí, jakož i třetiny zásob ropy a poloviny zásob zemního plynu. Namísto zavádění politik zaměřených na realizaci tohoto cíle však vlády nejenže pokračují v subvencování odvětví fosilních paliv, ale využívají také cenných veřejných prostředků k vyhledávání nových zásob. To se musí změnit – a rychle.

Ve snaze pobídnout k takové změně Nadace Heinricha Bölla a Přátelé Země shromáždili v čerstvě vydaném Atlasu uhlí (dostupném i česky) klíčové údaje o uhelném průmyslu. Čísla jsou ohromující.

Podle Mezinárodního měnového fondu letos subvence do uhlí (včetně újmy na životním prostředí) po zdanění dosáhly 3,9 % globálního HDP. Odhaduje se, že vlády států skupiny G20 vynaloží 88 miliard dolarů ročně na subvence do průzkumu nových ložisek fosilních paliv. Nedávná zpráva Rady na obranu přírodních zdrojů, Oil Change a Světového fondu na ochranu přírody zase upozornila, že v letech 2007 až 2014 vlády z veřejných peněz poslaly na uhelné projekty přes 73 miliard dolarů – čili víc než 9 miliard ročně. Tahouny byly Japonsko (20 miliard dolarů), Čína (kolem 15 miliard), Jižní Korea (7 miliard) a Německo (6,8 miliardy).

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/IATi3Nd/cs;