Potraviny, anebo palivo?

Když generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun nedávno navštívil Antarktidu, ohromil ho tající led, který tam viděl. Poté pobýval v Brazílii, kde ho ohromila skutečnost, že v této zemi zajišťují čtvrtinu automobilové dopravy biopaliva. Olej lisovaný z řepkových semen lze používat jako naftu a z kukuřice nebo cukrové řepy lze vyrábět etanol nahrazující benzin.

OSN a mnoho zemí světa oficiálně sdílí názor, že biopalivo představuje jednu z možností v boji proti klimatickým změnám. Spojené státy štědře dotují výrobu etanolu z kukuřice, přičemž jeho produkce v současné době roste v USA o 12% ročně a ve zbytku světa téměř o 10% ročně. Členské země EU dotovaly v roce 2006 výrobu biopaliv částkou 3,7 miliardy eur; do roku 2015 hodlají z biologických zdrojů zajišťovat 8% motorových paliv a do roku 2020 20% motorových paliv. Kjótský protokol umožňuje státům dosahovat vytyčeného snižování emisí CO2 nahrazováním fosilních paliv biopalivy.

Je však opravdu moudrou a eticky přijatelnou strategií nejíst potraviny, ale raději je spalovat? Dopustíme-li, aby se potraviny používaly k výrobě biopaliv, pak budou ceny potravin svázány s cenami ropy, jak radostně oznámil předseda německé asociace zemědělců. Ceny potravin se v Evropě momentálně zvyšují, protože se stále více zemědělské půdy využívá k produkci nikoliv potravin, nýbrž biopaliv.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/kOCQfD0/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.