0

Fiskální pošetilosti v Americe i jinde

Ti z nás, kdo vědí, že dlouhodobé fiskální nerovnováhy pravděpodobně skončí katastrofou – vysokou inflací, hlubokou recesí, finanční krizí nebo všemi těmito jevy –, se při pohledu na priority George W. Bushe a jeho administrativy bezradně škrábou na hlavě. „Krize“ sociálního zabezpečení, do jejíhož „řešení“ chce prezident investovat politický kapitál, nestojí mezi fiskálními problémy Ameriky co do naléhavosti ani závažnosti výše než na třetím místě – navíc v době, kdy tyto problémy přerostly ve vážné ohrožení celosvětové hospodářské stability.

Největším fiskálním problémem Ameriky je krátkodobý a střednědobý deficit mezi daňovými příjmy a výdaji. Tento deficit vytvořil výhradně samotný Bush, když uzákonil – a nyní usiluje rozšířit – daňové škrty, které ve skutečnosti žádnými škrty nejsou, protože pouze přesunují zátěž fiskální konsolidace na budoucí generace.

Druhým nejzávažnějším problémem je rýsující se dlouhodobá exploze nákladů na americké programy zdravotní péče. Také toto je částečně výsledkem Bushova konání, či spíše nekonání , neboť během prvního funkčního období bylo jeho politikou v oblasti výdajů na zdravotnictví nedělat fakticky nic, čím by podnítil efektivitu a udržel náklady na uzdě. Místo toho zavedl slevy na doplatcích za léky u pojištěnců v systému Medicare, které slibují vynakládat enormně vysoké částky za překvapivě malé zlepšení zdravotní péče.

Schopnější administrativa by si s řešením těchto závažnějších a naléhavějších fiskálních problémů bezpochyby lámala hlavu. Předstírejme, že Spojené státy takovou vládu mají. Jak by postupovala?