Jak se v posledním roce ve Spojených státech drolí podpora prezidenta George W. Bushe, snad nejpřekvapivější součástí je revolta ekonomů a pozorovatelů hospodářské politiky. Minulý týden Peggy Noonanová, autorka projevů prezidenta Reagana i prvního prezidenta Bushe, v listu Wall Street Journal prohlásila, že kdyby věděla, jaká bude fiskální politika George W. Bushe, volila by v prezidentských volbách roku 2000 Ala Gorea.
„Kdybych si byla pomyslela, [že George W. Bush] je rockefellerovský republikán velkých výdajů…, nevolila bych ho…,“ napsala Noonanová. Bush „se prezentoval jako konzervativec… [a] konzervatismus se z důvodů sahajících od abstraktních a filozofických po konkrétní a praktické staví k vysokým výdajům a vysokému zdanění odmítavě…“ Nato upadá do bezmála naprostého zoufalství: „Pan Bush už nikdy nebude muset kandidovat a má možnost vystoupit a zasadit se, byť i jen rétoricky, o zpomalení a seškrtání výdajů. Dosud to však neudělal a nic nenasvědčuje tomu, že tak učiní…“
Noonanová nemá úplně pravdu. George W. Bush se neprezentoval jako běžný konzervativec, ale označil se za „soucitného konzervativce“, čímž si uchoval jistou dávku mlhavosti. Někteří lidé se zaměřili na slovo „konzervativec“: očekávali, že fiskální politika Bushovy administrativy bude držet výdaje zkrátka a zbaví se mnoha programů, aby financovala daňové škrty.
Jak se v posledním roce ve Spojených státech drolí podpora prezidenta George W. Bushe, snad nejpřekvapivější součástí je revolta ekonomů a pozorovatelů hospodářské politiky. Minulý týden Peggy Noonanová, autorka projevů prezidenta Reagana i prvního prezidenta Bushe, v listu Wall Street Journal prohlásila, že kdyby věděla, jaká bude fiskální politika George W. Bushe, volila by v prezidentských volbách roku 2000 Ala Gorea.
„Kdybych si byla pomyslela, [že George W. Bush] je rockefellerovský republikán velkých výdajů…, nevolila bych ho…,“ napsala Noonanová. Bush „se prezentoval jako konzervativec… [a] konzervatismus se z důvodů sahajících od abstraktních a filozofických po konkrétní a praktické staví k vysokým výdajům a vysokému zdanění odmítavě…“ Nato upadá do bezmála naprostého zoufalství: „Pan Bush už nikdy nebude muset kandidovat a má možnost vystoupit a zasadit se, byť i jen rétoricky, o zpomalení a seškrtání výdajů. Dosud to však neudělal a nic nenasvědčuje tomu, že tak učiní…“
Noonanová nemá úplně pravdu. George W. Bush se neprezentoval jako běžný konzervativec, ale označil se za „soucitného konzervativce“, čímž si uchoval jistou dávku mlhavosti. Někteří lidé se zaměřili na slovo „konzervativec“: očekávali, že fiskální politika Bushovy administrativy bude držet výdaje zkrátka a zbaví se mnoha programů, aby financovala daňové škrty.