10

Tichá finanční revoluce začíná

LAGUNA BEACH – Odvětví finančních služeb, s nímž přicházíme do styku všichni, ať už jako vypůjčovatelé, střadatelé, investoři či regulátoři, se plynule a nesporně dostalo do mnohaleté transformace. Tento zprvu pomalý proces pohání společný vliv dvou množin vytrvalých sil.

Na jedné straně jsou faktory působící shora dolů – regulatorní změny, neobvyklá cenotvorba a to, co Nouriel Roubini bystře označil za „likviditní paradox“. Dále jsou tu rozrušující vlivy pronikající zdola nahoru: měnící se spotřebitelské preference a ještě významnější působení vnějších vizionářů, kteří se snaží odvětví transformovat a modernizovat.

Začneme-li shora, regulatorní kyvadlo se stále vychyluje k přísnějšímu dohledu nad tradičními finančními institucemi, zejména velkými bankami a pojišťovnami, které se považují za „systémově významné“. Přepracované regulatorní rámce, etapovitá realizace a stupňovaný dohled se navíc budou postupně šířit do dalších segmentů, včetně správy aktiv. To přispěje k dalšímu všeobecnému úbytku rizika v regulovaných sektorech, v rámci širšího posouvání finančního sektoru k „modelu veřejné služby,“ který zdůrazňuje větší kapitálové polštáře, kratší dluhové páky, větší informační otevřenost, přísnější provozní předpisy a mnohem více dohledu.

Důsledky přísnější regulace ještě zesiluje cenové prostředí. Sílu zavedených finančních institucí určovat ceny omezují, podobně jako u poskytovatelů veřejných služeb, vnější mantinely, třebaže ne tradičního typu. Tyto instituce nejsou vystaveny explicitní cenové regulaci ani směrnicím, ale pohybují se v režimu „finanční represe,“ kde jsou klíčové základní úrokové sazby drženy pod úrovněmi, na kterých by jinak převládaly. To nahlodává čisté úrokové marže, vyvíjí tlak na některé struktury poplatků a u jistých poskytovatelů vyvolává obezřetnost vůči vstupům do dlouhodobých finančních vztahů.