PAŘÍŽ – Během deseti let od globální finanční krize se hojně diskutovalo o mechanismech zvyšování odolnosti finanční soustavy. Ačkoliv se však podařilo dosáhnout určitého pokroku, dosavadní převážně nekoordinovaný přístup nemusí být pro podporu dlouhodobé finanční stability dostatečný. A protože býčí trendy na trzích oslabují, možná není den zúčtování příliš daleko.
Nelze říci, kdy vypukne příští krize, natož jak dlouho potrvá nebo nakolik bude ničivá. Není však pochyb o tom, že rizika, jimž čelíme, vyžadují celostnější přístup, po jakém se ostatně volalo již bezprostředně po krizi v roce 2008 (třebaže tyto výzvy ztratily se zotavením trhů na síle). To znamená dohodnout a zavést novou vizi řízení globální ekonomiky, precizně ji vyhodnocovat, podle potřeby ji upravovat a zajistit plnou zodpovědnost každého účastníka.
Tato vize musí zahrnovat hluboké a průběžně probíhající změny, od stále koncentrovanější tržní síly po stále automatizovanější rozhodovací proces. Musí také zohlednit vzestup Číny, což znamená začlenit tuto zemi výrazněji do řídících orgánů, což bude mít dalekosáhlé důsledky, zvláště když se Čína profiluje jako méně shovívavý globální aktér.
PAŘÍŽ – Během deseti let od globální finanční krize se hojně diskutovalo o mechanismech zvyšování odolnosti finanční soustavy. Ačkoliv se však podařilo dosáhnout určitého pokroku, dosavadní převážně nekoordinovaný přístup nemusí být pro podporu dlouhodobé finanční stability dostatečný. A protože býčí trendy na trzích oslabují, možná není den zúčtování příliš daleko.
Nelze říci, kdy vypukne příští krize, natož jak dlouho potrvá nebo nakolik bude ničivá. Není však pochyb o tom, že rizika, jimž čelíme, vyžadují celostnější přístup, po jakém se ostatně volalo již bezprostředně po krizi v roce 2008 (třebaže tyto výzvy ztratily se zotavením trhů na síle). To znamená dohodnout a zavést novou vizi řízení globální ekonomiky, precizně ji vyhodnocovat, podle potřeby ji upravovat a zajistit plnou zodpovědnost každého účastníka.
Tato vize musí zahrnovat hluboké a průběžně probíhající změny, od stále koncentrovanější tržní síly po stále automatizovanější rozhodovací proces. Musí také zohlednit vzestup Číny, což znamená začlenit tuto zemi výrazněji do řídících orgánů, což bude mít dalekosáhlé důsledky, zvláště když se Čína profiluje jako méně shovívavý globální aktér.