0

Za hranice finančního začleňování

CAMBRIDGE – Protože tradiční finanční služby nejsou navrženy na malé vkladatele a půjčovatele, rychle se na tomto nevyužitém trhu zvýšil počet několika netradičních modelů. Nicméně bez strategického plánu, který by nasměroval budoucí rozvoj finančních technologií (fintech), zůstanou tyto nové “spojovací“ modely v ohledu na služby, které mohou poskytnout, omezené.

V Keni nebyl úspěch mobilní platební aplikace M-Pesa nic menšího než transformační. PayPalu trvalo dva zápisy do NASDAQ a téměř dvě desetiletí fungování ve světově největší ekonomice, aby dosáhl 188 milionu zákazníků a 282 miliard dolarů v platbách ročně. I když M-Pesa fungovala méně než deset let a na mnohem chudším trhu, měla téměř 17 milionů aktivních uživatelů, kteří prováděli ročně bezhotovostní transakce ve výši více než 50 miliard dolarů.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Stejně tak aktuálně v Bangladéši nyní dominuje platební systém bKash a to do té míry, že “bKashing“ přešlo do bengálské hantýrky stejně jako “xeroxing,“ “hoovering“ a “googling“ do angličtiny.

Další modely, jako třeba Microensure či Bima, které nabízejí mikro-pojištění v rozvojových zemích, si také získávají pozici, Jan Dhan Yojana, program indické vlády s vysokou prioritou, který zajišťuje chudým přístup do bankovního sektoru, umožnil, aby se za méně než dva roky otevřelo 250 milionů nových bankovních účtů.

Aby se dostali za pouhé zlepšování přístupu k finančním službám, budou muset nové produkty finančních technologií odstranit několik překážek. Služby, které napomáhají finančnímu začleňování, musí dodávat vysoký objem produkce o nízké hodnotě, což znamená, že mnohdy musejí spoléhat na partnerství, aby tak splnili určité požadavky zákazníků. Problémy vznikají, když tito partneři mají svá vlastní omezení či jiné priority.

Například Microensure a Bima zpřístupnily pojistná řešení milionům lidí; jejich služby však nakonec závisí na nezávislých pojišťovatelích, kteří alokují kapitál a zaručí pojistné podmínky. Podobně se pak v subsaharské Africe, kde se objevují počátky růstu pojišťovnictví, musí globální hráči nepřetržitě adaptovat regulačním změnám na jejich primárních či domácích trzích a je nejasné, zda vůbec mají kapacitu smysluplně expandovat do nízkopříjmových zemí.

Nebo si vezměme M-Pesa. Před čtyřmi roky vytvořila partnerství s Komerční bankou Afriky, aby tak mohla ke své sadě produktů přidat půjčovací mechanismus, M-Shwari. Od té doby otevřela více úvěrových účtů, než jakákoliv keňská banka. Ale takové účty stále tvoří méně než čtvrtinu aktivních uživatelů M-Pesa a M-Shwari nabízí stále jen malé, 30 denní půjčky. M-Shwari není klíčová část businessu ani jednoho z partnerů.

Stejně tak není jediným produktem na trhu. Nejčerstvějším konkurentem je pro M-Pesa mVisa, partnerství mezi Visa Inc. a dvěma keňskými bankami. Se 400 miliony dolarů příjmů za rok 2016 v sázce se Safaricom – mateřská firma stojící za M-Pesa – bude pravděpodobně soustředit na ochranu svých primárních nabídek, než se pokusí představit nový produkt. Na současném seznamu nových produktových priorit Safaricomu k expanzi finančního začleňování jsou spořící a úvěrové produkty téměř na posledním místě.

Svobodné inovace a podnikání jsou nutné pro napojení chudých na formální finanční systém; nicméně z pohledu politiky a rozvoje potřebujeme naší snahu soustředit směrem ke zlepšení ekosystému, abychom zhmotnili plný potenciál nových produktů finančních technologií.

Bezhotovostní transakce M-Pesa mají kupříkladu základ v hotovosti, kterou přispěli zákazníci, která je kdykoliv držena ve fondu. Příjem z úroků v těchto fondech je aktuálně vyplácen skrze M-Pesa Foundation. S pečlivě vytvořeným systémem by tyto peníze mohly být využity ještě produktivněji. Indický program Jan Dhan Yojana mobilizoval odhadem 6 miliard dolarů od nově získaných zákazníků, které by mohly být použity na poskytnutí dalších, na míru vyvinutých produktů.

Vznikající služby finančních technologií by se mohly poučit z čínské e-commerce firmy Alibaba, která rychle využila své platební platformy, Alipay. Poté, co Alibaba spustil v roce 2013 na finančním trhu svůj fond Yu’e Bao, začal reinvestovat neproduktivní mikro-vklady svých zákazníků v rámci Alipay.

Na konci roku 2015 již manažer fondu Yu’e Bao dohlížel na 165 miliard dolarů v aktivách a udělal tak z milionů malých, finančně prostých spořitelů Alipay investory, kteří již vybírají slušné výnosy. S cílem rozvinout svou platformu se firma Alibaba spolehla na velká data ke správě unikátní dynamiky likvidity fondu; a využila čínského nestabilního regulačního rámce, což se však může v budoucnu změnit.

Čínský kontext je možná unikátní a existuje mnoho obav o rizicích, která jsou modelu Yu’e Bao vlastní. Regulační orgány a fintech firmy by si však z příkladu Alipay měli vzít ponaučení pro vývoj racionálních strategických možností pro tento vznikající sektor. Co je nejpodstatnější, měli by si pamatovat, že přístup k financím není samoúčelný, nýbrž jde o prostředek, jak zlepšit něčí život.

Fake news or real views Learn More

Nedávné vyšetřováníIndian Express odhalilo, co se může stát, když je přístup k finančním službám poskytnut ve vakuu. Noviny zjistily několik případů, kdy úředníci indických veřejných bank ukládali na účty zákazníků bez jejich vědomí jednu rupii. Tito úředníci byli pravděpodobně pod tlakem snížit počet účtů s nulou, které však, jak se ukázalo, byly všechny spojeny s programem Jan Dhan Yojana.

Podobné podvody, jak již dnes víme, byly běžnou praxí u americké banky Wells Fargo. Rozdíl je, že zákazníci na spodku pyramidy mají málo finančních alternativ. Přístup k finančním službám je potřebný začátek, ale musí někam vést.