0

Je třeba bojovat i proti terorismu na Balkáně

Proces se Slobodanem Milosevičem v Haagu je aktuální připomínkou toho, jak teroristické násilí dokáže být ničivé. Prezident Bush možná trochu neopatrně označil Irák, Írán a Severní Koreu za ,,osu zla``, ale správně vyzdvihl mnohé skryté články globálního řetězce terorismu. Součástí tohoto řetězce je jeden zdánlivě malý, leč podstatný článek - balkánský terorismus, kterému se ani přímo před zraky NATO a OSN nedaří o nic hůř než dřív.

Usáma bin Ládin zřídil svou přítomnost v regionu prostřednictvím několika ,,humanitárních`` organizací v Bosně a Albánii někdy v roce 1994. Mezi bojovníky v Bosně, Kosovu a Makedonii byli mudžahedínové z mnoha zemí, kteří se cvičili v Afghánistánu. Také místní teroristická centra byla důležitá: v Albánii se teroristé skolili na pozemku bývalého albánského prezidenta Salii Berishy u města Tropoje.

Za tímto významným náznakem místní podpory terorismu se skrývala kompletní ekonomická infrastruktura. Během vlády Slobodana Miloseviče procházely Kosovem každý měsíc z Asie do Evropy dvě tuny heroinu. Místo aby po Milosevičově pádu pasování drog ustalo, jestě vzrostlo. Za loňský rok bylo územími pod dohledem OSN a NATO propasováno celkem pět tun heroinu. Podle Interpolu mají dnes albánské gangy pod kontrolou celkem 70 procent obchodu s drogami v Německu, Rakousku, Svýcarsku a Skandinávii.

Příchodem demokratické vlády v Srbsku podpořená spolupráce mezi Prozatímní správní misí OSN v Kosovu (UNMIK), mnohonárodnostními Kosovskými ozbrojenými silami (KFOR) pod velením NATO a místní státní správou pomohla v několika posledních letech v jižním Srbsku a Makedonii snížit počet teroristických útoků. Nepodařilo se jí vsak zabránit proplétání teroristické a zločinecké činnosti. Erhard Busek, koordinátor Paktu stability pro bývalou Jugoslávii, si dokonce myslí, že vzhledem k bohatství teroristických skupin obchodujících s drogami se sance na mír v Makedonii s koncem zimy sníží na pouhých 50 procent.