0

Fiktivní suverenity

LONDÝN – Před rokem se mrňavá Gruzie pokusila opětovně získat kontrolu nad svou odtrženeckou enklávou Jižní Osetie. Rusové gruzínskou armádu rychle vytlačili, za což od Západu sklidili téměř všeobecné odsouzení. Jižní Osetie společně s Abcházií (celkový počet obyvatel na obou územích 300 000) promptně vyhlásily „nezávislost“, založily dva nové fiktivní suverénní státy a zajistily si všechny formální znaky státnosti: národní hrdiny, pestrobarevné uniformy, hymny, vlajky, hraniční přechody, vojenské síly, prezidenty, parlamenty a především nové příležitosti k pašeráctví a korupci.

Nezávislost Abcházie a Jižní Osetie zatím uznávají pouze Rusko a Nikaragua. Uznání Ruskem bylo přitom všeobecně pokládáno za odplatu za to, že Západ počátkem loňského roku uznal Kosovo (odtrženecká provincie Srbska, počet obyvatel 2 miliony).

Zhruba 1500 kilometrů západně od Gruzie pak leží Moldavsko (počet obyvatel 3,5 milionu), sevřené mezi Rumunskem a Ukrajinou. V roce 1812 je anektovalo carské Rusko, v roce 1918 se připojilo k Rumunsku, v roce 1940 je znovu anektoval Sovětský svaz a v roce 1991 získalo nezávislost na Moskvě. Je členem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Světové obchodní organizace, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a řady dalších prestižních mezinárodních institucí.

Největším zdrojem hrdosti Moldavanů je král Štěpán III. Veliký, který ve slavné bitvě v patnáctém století porazil Osmany. Kromě toho vyrábí tato země docela dobré víno. Ze své nedávné návštěvy hlavního města Kišiněva jsem si odnesl trvalou vzpomínku na předvolební plakát jednoho místního politika jménem Lupu, který si držel před očima brýle – nebylo zřejmé, zda tím chtěl naznačit vize, anebo vlastní moudrost.