Kdo je bohatší: ty, nebo já? Jestliže máme oba dost na pohodlný život, nemělo by na tom příliš záležet. Mnozí z nás se skutečně snaží, aby na tom nezáleželo. Občas nás však taková srovnání začnou užírat. V éře globalizace, za situace prudkého hospodářského růstu v některých oblastech a stagnace v oblastech jiných – a s televizí a internetem, jež nám umožňují vidět, jak žijí ostatní –, se tato srovnání stávají čím dál důležitějším faktorem světové ekonomiky.
Zesnulý sociální psycholog Leon Festinger tvrdil, že mezilidská srovnání úspěšnosti, ať už nás uvádějí v sebevětší morální rozpaky, představují fundamentální – a tudíž nepotlačitelnou – lidskou motivaci, která se vyskytuje v každé společnosti a v každé sociální skupině. Festinger objasňoval, že u všech měřítek úspěchu, ať už jde o bohatství, schopnosti nebo jen osobní kouzlo, mají lidé sklon nejvíce hledět na srovnání s těmi, s nimiž se pravidelně setkávají a s nimiž jsou na podobné úrovni co do znalostí. Lidmi, již jsou buď obrovskou měrou úspěšnější, nebo naopak neúspěšnější, se obvykle netrápíme. Považujeme je za natolik odlišné, že jsou nám prostě jedno.
Významná nová kniha harvardského profesora Benjamina Friedmana Morální důsledky hospodářského růstu podrobně líčí, co pocity probouzené těmito srovnáními znamenají pro sociální soulad a úspěšnost ekonomik.
Kdo je bohatší: ty, nebo já? Jestliže máme oba dost na pohodlný život, nemělo by na tom příliš záležet. Mnozí z nás se skutečně snaží, aby na tom nezáleželo. Občas nás však taková srovnání začnou užírat. V éře globalizace, za situace prudkého hospodářského růstu v některých oblastech a stagnace v oblastech jiných – a s televizí a internetem, jež nám umožňují vidět, jak žijí ostatní –, se tato srovnání stávají čím dál důležitějším faktorem světové ekonomiky.
Zesnulý sociální psycholog Leon Festinger tvrdil, že mezilidská srovnání úspěšnosti, ať už nás uvádějí v sebevětší morální rozpaky, představují fundamentální – a tudíž nepotlačitelnou – lidskou motivaci, která se vyskytuje v každé společnosti a v každé sociální skupině. Festinger objasňoval, že u všech měřítek úspěchu, ať už jde o bohatství, schopnosti nebo jen osobní kouzlo, mají lidé sklon nejvíce hledět na srovnání s těmi, s nimiž se pravidelně setkávají a s nimiž jsou na podobné úrovni co do znalostí. Lidmi, již jsou buď obrovskou měrou úspěšnější, nebo naopak neúspěšnější, se obvykle netrápíme. Považujeme je za natolik odlišné, že jsou nám prostě jedno.
Významná nová kniha harvardského profesora Benjamina Friedmana Morální důsledky hospodářského růstu podrobně líčí, co pocity probouzené těmito srovnáními znamenají pro sociální soulad a úspěšnost ekonomik.