5

Mýtus onshoringu

CAMBRIDGE – Desetiletí předcházející finanční krizi z roku 2008 se neslo ve znamení obrovských nerovnováh globálního obchodu, neboť Spojené státy vykazovaly velké bilaterální deficity, zejména s Čínou. Od chvíle, kdy krize dosáhla dna, se tyto nerovnováhy podařilo částečně zvrátit, když se obchodní deficit Ameriky vyjádřený jako podíl HDP snížil z maxima ve výši 5,5% dosaženého v roce 2006 na 3,4% v roce 2012 a čínský přebytek klesl během téhož období z 7,7% na 2,8% HDP. Je to však jen dočasná korekce, nebo se blížíme nalezení nové dlouhodobé rovnováhy?

Mnoho lidí uvádí jako důkaz nastolení trvalejší rovnováhy „onshoring“ neboli návrat výrobních kapacit, které se dříve přesunuly na rozvíjející se trhy, zpět do USA. Například firma Apple vybudovala nové továrny v Texasu a Arizoně a společnost General Electric plánuje přesunout výrobu praček a ledniček do Kentucky.

Několik ukazatelů naznačuje, že po desetiletích setrvalého úpadku je konkurenceschopnost výroby v USA skutečně na vzestupu. Zatímco v rozvojových zemích se náklady práce zvýšily, v USA zůstávají relativně stabilní. Reálný efektivní směnný kurz (REER) očištěný o jednotkové náklady práce americké výroby klesl od roku 2001 o 30% a od roku 2005 o 17%, což naznačuje rychlou erozi výhody nízkých nákladů na rozvíjejících se trzích – a poskytuje značnou vzpruhu americké konkurenceschopnosti.

Revoluce kolem břidlicového plynu v USA, která odstartovala v letech 2007-2008, navíc slibuje podstatné snížení energetických nákladů. A americký podíl na celosvětovém exportu výrobního zboží, který v letech 2000 až 2008 klesl o 4,5 procentního bodu, se stabilizoval – a v roce 2012 se dokonce o 0,35 procentního bodu zvýšil.