35

Komunikační selhání Fedu

CAMBRIDGE – Nic nevystihuje současnou komunikační politiku Federálního rezervního systému Spojených států lépe než starý bonmot, že velbloud je kůň, kterého navrhla komise. Různí členové Federálního výboru pro otevřené trhy (FOMC), který stanovuje politiku Fedu, označili rozhodnutí ponechat základní úrokovou sazbu beze změny za „podmíněné daty“. To zní užitečně, dokud si neuvědomíme, že každý člen výboru má zjevně odlišnou interpretaci termínu „podmíněný daty“, a to do té míry, že tento výraz zřejmě ve skutečnosti znamená „osobní čuch a instinkt“.

V komunikační strategii Fedu vládne jinými slovy chaos a jeho odstranění je mnohem důležitější než přesné načasování rozhodnutí FOMC opustit úrokové sazby blízké nule. I poté, co Fed konečně učiní onen „gigantický“ skok z efektivní federální sazby 0,13% (kde je nyní) na 0,25% (kam pravděpodobně brzy zamíří), bude chtít trh koneckonců stále vědět, jaká strategie přijde posléze. A mám obavy, že ani pak o tom nebudeme mít tušení.

V zájmu spravedlnosti uveďme, že rozhodování o dalším postupu je velmi obtížné a že ekonomové jsou v této otázce hluboce rozpolcení. Do hry se výrazně vložil Mezinárodní měnový fond, který vyzývá Fed, aby se zvýšením sazeb vyčkával déle. Centrální bankéři ze zemí s rozvíjejícími se trhy, které MMF údajně chrání, přitom vysílají neméně výrazný vzkaz: Přistupte už ke zvýšení, tahle nejistota nás zabíjí.

Osobně bych se pravděpodobně přiklonil na stranu delšího čekání navzdory velmi vysokému riziku, že až se inflace opravdu zvýší, dojde k tomu tak rychle, že si to vyžádá rychlejší zvyšování úrokových sazeb v budoucnu. Pokud se však Fed touto cestou vydá, musí jasně říci, že vědomě riskuje inflační přestřelení. Hlavní argument pro čekání zní, že nemáme vůbec žádnou představu, jaká je momentálně skutečná rovnovážná úroková sazba (očištěná o inflaci), a než s ní pohneme, potřebujeme jasný signál o cenovém růstu.