6

Udusí zpřísněná politika Fedu rozvíjející se trhy?

CAMBRIDGE – V situaci, kdy má Federální rezervní systém nakročeno k zahájení jednoho z nejdéle očekávaných a všeobecně předpovídaných období rostoucích krátkodobých úrokových sazeb ve Spojených státech, si mnozí lidé kladou otázku, jaký to bude mít dopad na rozvíjející se trhy. Tato otázka visí ve vzduchu přinejmenším od května 2013, kdy tehdejší šéf Fedu Ben Bernanke pronesl slavný výrok, že kvantitativní uvolňování bude ještě toho roku „utlumeno“, což způsobilo vzestup dlouhodobých úrokových sazeb v USA a podnítilo obrat kapitálových toků proudících na rozvíjející se trhy.

Jak nám připomněla generální ředitelka MMF Christine Lagardeová, dnes panují obavy z opakování předešlých epizod, zejména z let 1982 a 1994, kdy zpřísnění politiky Fedu pomohlo urychlit finanční krize v rozvojových zemích. Pokud se Fed rozhodne zvýšit letos úrokové sazby, které rozvíjející se trhy jsou vůči obratu kapitálových toků nejzranitelnější?

Není pochyb o tom, že rozvíjející se trhy jsou vysoce citlivé na podmínky na globálním trhu, mezi něž patří nejen změny krátkodobých úrokových sazeb v USA, ale i další finanční rizika, která měří například index volatility VIX. Zlaté žíly kapitálových toků, jež často vznikají v reakci na nízké úrokové sazby v USA a klidné globální finanční trhy, po obratu těchto podmínek náhle vysychají.

Na závěr měnových krizí ve východní Asii i jinde koncem 90. let si vlády zemí s rozvíjejícími se trhy odnesly několik důležitých ponaučení. Pět reforem bylo obzvláště efektivních: flexibilnější devizové kurzy, větší pozice v zahraniční měně, méně procyklická fiskální politika, silnější běžné účty a nižší dluh denominovaný v dolarech či jiných zahraničních měnách.