STEAMBOAT SPRINGS, COLORADO – Předseda Federálního rezervního systému USA Jerome Powell se právě zavázal kormidlovat americkou měnovou politiku ke stoupajícím úrokovým sazbám, což by do konce roku 2024 mohlo zvednout krátkodobou sazbu (u federálních fondů a pokladničních poukázek) nejméně o 200 bazických bodů. Powell tedy ustoupil tlaku ekonomů a finančníků a oprášil manuál, kterým se Fed řídí už 50 let – a který měl zůstat v trezoru.
Deklarovaným důvodem pro zpřísňování měnové politiky je „boj s inflací“. Jenže v krátkodobém výhledu neudělají nárůsty úrokových sazeb pro potlačení inflace nic a v dlouhodobém zapůsobí proti vzestupům cen pouze tím, že vyvolají další hospodářský krach. Tato politika se opírá o tajemnou teorii navazující úrokové sazby na nabídku peněz a nabídku peněz zase na cenovou hladinu. Tato „monetaristická“ teorie se v současnosti z dobrého důvodu nepřipomíná: poté, co přispěla k finančnímu debaklu, bylo od ní z velké části upuštěno už před 40 lety.
V pozdních 70. letech minulého století monetaristé slibovali, že pokud se Fed zaměří pouze na kontrolu nabídky peněz, bude možné krotit inflaci bez zvyšování nezaměstnanosti. V roce 1981 to předseda Fedu Paul Volcker vyzkoušel. Krátkodobé úrokové sazby vyletěly na 20 %, nezaměstnanost dosáhla 10 % a Latinská Amerika se zřítila do dluhové krize, která málem povalila všechny velké newyorské banky. Koncem roku 1982 už Fed vycouval.
STEAMBOAT SPRINGS, COLORADO – Předseda Federálního rezervního systému USA Jerome Powell se právě zavázal kormidlovat americkou měnovou politiku ke stoupajícím úrokovým sazbám, což by do konce roku 2024 mohlo zvednout krátkodobou sazbu (u federálních fondů a pokladničních poukázek) nejméně o 200 bazických bodů. Powell tedy ustoupil tlaku ekonomů a finančníků a oprášil manuál, kterým se Fed řídí už 50 let – a který měl zůstat v trezoru.
Deklarovaným důvodem pro zpřísňování měnové politiky je „boj s inflací“. Jenže v krátkodobém výhledu neudělají nárůsty úrokových sazeb pro potlačení inflace nic a v dlouhodobém zapůsobí proti vzestupům cen pouze tím, že vyvolají další hospodářský krach. Tato politika se opírá o tajemnou teorii navazující úrokové sazby na nabídku peněz a nabídku peněz zase na cenovou hladinu. Tato „monetaristická“ teorie se v současnosti z dobrého důvodu nepřipomíná: poté, co přispěla k finančnímu debaklu, bylo od ní z velké části upuštěno už před 40 lety.
V pozdních 70. letech minulého století monetaristé slibovali, že pokud se Fed zaměří pouze na kontrolu nabídky peněz, bude možné krotit inflaci bez zvyšování nezaměstnanosti. V roce 1981 to předseda Fedu Paul Volcker vyzkoušel. Krátkodobé úrokové sazby vyletěly na 20 %, nezaměstnanost dosáhla 10 % a Latinská Amerika se zřítila do dluhové krize, která málem povalila všechny velké newyorské banky. Koncem roku 1982 už Fed vycouval.