Woman in water amidst boats

Nadcházející vlna ropných uprchlíků

NAIROBI – Myšlenka, že ropné bohatství může být prokletím, je stará – a měla by být jasná bez vysvětlování. Po několika desetiletích ceny energií vždy vystoupají do oblak a rozpoutají sháňku po nových zdrojích ropy. Nabídka nakonec překoná poptávku a ceny se znenadání zřítí k zemi. Čím tvrdší a překotnější pád, tím větší má sociální a geopolitické důsledky.

K velkému ropnému propadu došlo naposledy v 80. letech minulého století – a změnil svět. Jako mladý muž pracující na jaře roku 1980 na texaském ropném poli jsem sledoval, jak americká referenční surová ropa vystoupala až na 45 dolarů za barel – tedy 138 dolarů v dnešních hodnotách. K roku 1988 už se ropa prodávala za necelých devět dolarů za barel, přičemž jen během roku 1986 přišla o polovinu své hodnoty.

Propad cen benzinu byl ku prospěchu řidičů. Všude jinde ale byly důsledky katastrofální – nejvíc v Sovětském svazu, jehož hospodářství bylo silně závislé na vývozu ropy. Tamní tempo růstu se propadlo na třetinu své hladiny ze 70. let. Jak Sovětský svaz slábl, sílil sociální neklid, který v roce 1989 vyvrcholil pádem Berlínské zdi a zhroucením komunismu napříč střední a východní Evropou. Dva roky nato se poroučel samotný Sovětský svaz.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/6GLQk0N/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.