4

Druhý jaderný věk

NEW HAVEN – Když Severní Korea v půli prosince odpálila raketu dlouhého doletu, následoval celosvětový příval odsudků, svou předvídatelností a bezmocí téměř komický. Událost ale zdůraznila obecnější skutečnost, kterou už nelze přehlížet: svět vstoupil do druhého jaderného věku. Atomová bomba se vrací ve druhém dějství, jistém přídavku ke studené válce. Máme-li si s tímto obecnějším směřováním vědět rady, musíme mu porozumět.

Obrysy druhého jaderného věku se teprve formují. Příštích několik let však bude obzvlášť nebezpečných, neboť sama novost přináší rizika, zatímco se přepisují pravidla a překresluje hrací pole. V prvním jaderném věku to trvalo nejméně deset let a ani tentokrát to nemusí být jinak.

Staré řevnivosti na Středním východě a v jižní a východní Asii se dnes odvíjejí v jaderném kontextu. Na Středním východě už se v důsledku toho proměnily vojenské přístupy. Izrael část svého nukleárního arzenálu přesouvá na moře a umisťuje jaderné hlavice na naftové ponorky, aby se nemohly stát terčem bleskového úderu. Vypouští rovněž novou generaci satelitů, aby zajišťovaly včasné varování před přípravami ostatních států na raketové útoky. Začnou-li se íránské mobilní rakety přesouvat, Izrael o tom chce okamžitě vědět.

Na starý problém arabsko-izraelského míru se teď tedy pohlíží v novém kontextu íránské jaderné hrozby. Tyto dva problémy jsou provázané. Jak by Izrael reagoval na raketové útoky z Gazy, Libanonu nebo Egypta, kdyby zároveň čelil hrozbě jaderného útoku z Íránu? Co by Spojené státy a Izrael dělaly, kdyby Írán splnil své hrozby do té míry, že by evakuoval města anebo umístil rakety do měst, aby se ujistil, že případný útok na ně způsobí rozsáhlé kolaterální škody?