Postavit se čelem výzvě islámu

Nase tradiční chápání muslimských společenství má za to, že když islám někam dorazí, zapustí své kořeny hluboko do místní populace a kultury a vytvoří tak výrazné regionální odchylky. Muslimské společenství ve Spojených arabských emirátech je jiné než v Nigérii, a přesto ani jedno z nich nelze srovnávat s islámem v Indonésii. Nedávné události v Rusku ovsem toto chápání zcela zpochybňují - což vysvětluje, proč se prezident Putin tak směle rozhodl po 11. září podpořit boj proti terorismu, v jehož čele stojí Spojené státy.

V ruských muslimských komunitách je onen tradiční scénář podobný. Do určité oblasti dorazí mladí aktivisté, obvykle z nějaké arabské země. Vědí, jak pracovat se státními úřady a policií a zprvu se jejich aktivity omezují na sběr informací s cílem zdiskreditovat místní náboženské vůdce - jejichž průměrný věk je okolo 70 let - a umně působit na místní média, která jejich pomluvy síří mezi obyvatele. Náboženská komunita se nakonec sejde, odvolá své staré vůdce a mladí vyzyvatelé nastoupí místo nich.

Noví vůdcové vycházejí z domněnky, že se nemusí - a vlastně že by se vůbec neměli - přizpůsobovat národním či kulturním rozdílům mezi muslimy, neboť jejich cílem je islámská unifikace, nikoli diferenciace. Své nejslibnějsí přívržence pak posílají do ciziny - ne nutně do arabských zemí, ale například do Francie, Anglie či Spojených států -, kde jsou zaskoleni tak, aby svou práci mohli vykonávat v Povolží (kde žije celých 40 procent ruských muslimů) či kdekoli jinde. Účast v těchto sítích nováčky utvrzuje v tom, že jsou součástí globálně integrované organizace.

https://prosyn.org/47sY8cMcs