8

Extrémní počasí a globální růst

CAMBRIDGE – Až donedávna byl mezi makroekonomy obvyklý názor, že krátkodobé výkyvy počasí nemají pro hospodářskou činnost velký význam. Je-li březnové počasí nezvykle mírné, může se to odrazit ve větším počtu přijatých pracovníků ve stavebnictví, ale v dubnu a květnu se tento výkyv vyrovná. Odradí-li silné deště od srpnových nákupů, budou lidé jednoduše utrácet více v září.

Nedávný ekonomický výzkum podpořený výjimečně silným El Niño – komplexním globálním klimatickým jevem, který se projevuje mimořádně teplým Pacifikem u pobřeží Ekvádoru a Peru – však vybízí k přehodnocení tohoto názoru.

Extrémní počasí rozhodně dokáže zpřeházet klíčové krátkodobé makroekonomické statistiky. Měsíční zaměstnanost v USA, což je nejsledovanější ekonomická statistika na světě a všeobecně se pokládá za jednu z nejpřesnějších, se může zvýšit nebo snížit až o 100 000 pracovních míst. Dopad meteorologických jevů souvisejících s El Niño, jako byly letošní události (které vešly ve známost pod přesnějším označením „jižní oscilace El Niño“), může být obzvlášť velký vzhledem k jejich celosvětovému dosahu.

Nedávný výzkum Mezinárodního měnového fondu naznačuje, že země jako Austrálie, Indie, Indonésie, Japonsko či Jihoafrická republika se v letech, kdy se projevuje El Niño, potýkají s nepříznivými vlivy (často kvůli suchu), zatímco pro jiné oblasti včetně Spojených států, Kanady a Evropy může být tento jev příznivý. Například Kalifornie, která několik let zažívala velké sucho, má konečně dešťové srážky. Obecně – ale ne vždy – platí, že působení El Niño má inflační účinek, zčásti i proto, že nízké výnosy plodin vedou k vyšším cenám.