Vycouváme z demokracie?

Jak prezident George W. Bush, tak ministerský předseda Tony Blair naléhavě potřebují přijatelnou strategii odchodu z Iráku. O tom, že odtud chtějí pryč - teď, když se jejich důvody pro válku tak dramaticky sesuly a domácí podpora opadá -, naprosto není pochyb. Ani jeden však nechce zemi opustit potupně, s nutností dramaticky odvážet posledního muže vrtulníkem ze střechy velvyslanectví.

Bush i Blair chtějí Irák opustit ne-li s vítězstvím, tedy alespoň s jistým pocitem „mise splněna". Soudě podle jejich nedávných vyjádření, scénář, který spřádají, je jednoduchý. V lednu budou v Iráku volby. Nově vzniklá vláda pak požádá okupační vojska, aby řekněme do roka odešla. Stahování začne příští rok na jaře.

Scénář je sice prostý, ale skutečnost taková není. První hlodavá otázka zní: proběhnou skutečně v lednu volby? Premiér Ajád Aláví ujišťuje svět, že volby se uskuteční, a tatáž slova zní ozvěnou od prezidenta Bushe. Nestrannější pozorovatelé - stejně jako denní zpravodajství o bombových útocích, braní rukojmích a „povstalcích" - tyto vyhlídky zpochybňují.