BRUSEL – Rok 2015 byl pro Evropskou unii dalším rokem zásadních výzev. Pod obrovský nápor se dostaly dva stěžejní prvky evropské integrace – euro a volný pohyb přes hranice uvnitř schengenského prostoru. Ani jeden přitom není mimo ohrožení. Nicméně jedna linie vývoje v roce 2015 nám dává důvod k naději, že lídři EU přestanou jen čekat, až věc „vyhnije,“ a zavedou v roce 2016 odvážnější řešení: na věrohodnosti získala hrozba vyloučení.
Globální hospodářská krize, která začala v roce 2008, odhalila hluboké nedostatky evropské měnové unie, ale až zážitek blížící se smrti během krize eura v letech 2010-2012 přiměl evropské lídry k činnosti – zřídili velký fond na pomoc otřeseným zemím a založili bankovní unii. Přesto po více než třech letech tato unie – zahrnující dohled Evropské centrální banky a základy fondu k restrukturalizaci selhávajících bank, ale bez společného systému pojištění vkladů – stále není ani zdaleka dokonalá.
Bankovní unie navzdory svým nedostatkům pomohla v první polovině roku 2015 udržet na finančních trzích klid, přestože nová řecká vláda vedená premiérem Alexisem Tsiprasem zpochybnila základní rys evropského přístupu k národním finančním krizím: totiž že příjemci podpory si musí utáhnout opasek. V červencovém referendu se řečtí voliči vyjádřili, jak Tsipras v kampani žádal, a příkře odmítli podmínky – včetně striktní fiskální přísnosti –, jichž se domáhali řečtí věřitelé výměnou za nový záchranný balíček.
BRUSEL – Rok 2015 byl pro Evropskou unii dalším rokem zásadních výzev. Pod obrovský nápor se dostaly dva stěžejní prvky evropské integrace – euro a volný pohyb přes hranice uvnitř schengenského prostoru. Ani jeden přitom není mimo ohrožení. Nicméně jedna linie vývoje v roce 2015 nám dává důvod k naději, že lídři EU přestanou jen čekat, až věc „vyhnije,“ a zavedou v roce 2016 odvážnější řešení: na věrohodnosti získala hrozba vyloučení.
Globální hospodářská krize, která začala v roce 2008, odhalila hluboké nedostatky evropské měnové unie, ale až zážitek blížící se smrti během krize eura v letech 2010-2012 přiměl evropské lídry k činnosti – zřídili velký fond na pomoc otřeseným zemím a založili bankovní unii. Přesto po více než třech letech tato unie – zahrnující dohled Evropské centrální banky a základy fondu k restrukturalizaci selhávajících bank, ale bez společného systému pojištění vkladů – stále není ani zdaleka dokonalá.
Bankovní unie navzdory svým nedostatkům pomohla v první polovině roku 2015 udržet na finančních trzích klid, přestože nová řecká vláda vedená premiérem Alexisem Tsiprasem zpochybnila základní rys evropského přístupu k národním finančním krizím: totiž že příjemci podpory si musí utáhnout opasek. V červencovém referendu se řečtí voliči vyjádřili, jak Tsipras v kampani žádal, a příkře odmítli podmínky – včetně striktní fiskální přísnosti –, jichž se domáhali řečtí věřitelé výměnou za nový záchranný balíček.