Amelie Querfurth/AFP/Getty Images

Eurozóna se musí reformovat, jinak zahyne

OXFORD – Získal zadrhnutý projekt jednotné měny v Evropě novou naději poté, co byl ve Francii zvolen reformně orientovaný centristický prezident a co se opětovné zvolení německé kancléřky Angely Merkelové jeví jako stále pravděpodobnější? Možná, avšak pravděpodobnost dalšího desetiletí pomalého růstu doprovázeného periodickými křečemi v důsledku zadlužení je i tak vyšší. Odhodlaný krok směrem k fiskální a bankovní unii by mohl situaci značně vylepšit. Při absenci politik na posílení stability a trvalé udržitelnosti je však vyhlídka konečného kolapsu mnohem reálnější.

Faktem je, že v krátkodobém měřítku existují pádné důvody k optimismu. V posledním roce zažívá eurozóna solidní cyklické zotavení, které překračuje očekávání více než v případě kterékoliv velké rozvinuté ekonomiky. A nenechme se mýlit: zvolení Emmanuela Macrona je přelomovou událostí, která posiluje naděje, že Francie vlije do své ekonomiky dostatek nové energie, aby se stala plnoprávným a rovnocenným partnerem Německa při řízení eurozóny. Macron a jeho ekonomický tým hýří slibnými nápady a v Národním shromáždění bude mít obrovskou většinu, takže je bude moci realizovat (ačkoliv mu pomůže, pokud mu Němci výměnou za reformy poskytnou větší volnost v oblasti rozpočtových schodků). Také ve Španělsku se hospodářské reformy přetavují v silnější dlouhodobý růst.

Všechno ale nejde tak dobře. Řecko po jedné z nejhorších recesí v dějinách stále jen stěží roste, přičemž ti, kdo tento stav kladou za vinu německým úsporným programům, se evidentně nedívali na čísla: Řecko povzbuzované levicovými americkými ekonomy promrhalo snad nejměkčí sanační balík v moderních dějinách. Itálie si vede mnohem lépe než Řecko, avšak to lze jen těžko brát jako lichotku; reálný příjem v zemi je ve skutečnosti nižší než před deseti lety (byť ani toto nelze říci s jistotou, protože Itálie má obrovskou šedou ekonomiku). Pro jižní Evropu jako celek se jednotná měna ukázala být zlatou klecí, která si vynucuje větší fiskální a měnovou poctivost, avšak neobsahuje devizový kurz coby klíčový ochranný polštář proti nečekaným šokům.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/VSGc26Y/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.