9

Přípravy na příští recesi v Evropě

PAŘÍŽ – Nerozumíte-li tomu, co se děje s ekonomikou eurozóny, pak nejste sami. Jeden den se dozvídáme, že růst je definitivně tentam, druhý den přichází zotavení a třetí den Evropská centrální banka zvažuje, že rozešle všem občanům šeky, aby povzbudila výkonnost a oživila inflaci. Obraz ekonomické situace bývá málokdy tak matoucí.

Začněme střednědobým růstem. Od vypuknutí globální finanční krize v roce 2008 roste produktivita hlemýždím tempem. Ani magický výpočetní výkon chytrých telefonů kupodivu nedokáže vykompenzovat zpomalení přírůstků efektivity ve výrobě a standardních službách. Už téměř deset let se roční růst produktivity v rozvinutých ekonomikách blíží 1%, oproti dřívějším 2%.

Může jít o dočasnou přestávku nebo statistickou iluzi. Protože však neexistují důkazy, že toto období skončí, zmírnili tvůrci hospodářské politiky své předpovědi. Americký Kongresový rozpočtový úřad snížil od roku 2010 svou vyhlídku růstu produktivity v dekádě končící rokem 2020 z 25% na 16% a také britský Úřad pro rozpočtovou zodpovědnost upravil svou předpověď růstu produktivity z 22% na 14%. Všichni se adaptují na hubenější časy.

Nejspolehlivějším způsobem, jak tento trend zvrátit, je investovat do vzdělání, prosazovat inovace a podporovat efektivitu. Zejména v Evropě by široká paleta reforem mohla přispět k přemostění rostoucího rozdílu v efektivitě oproti USA. ECB může nabádat či pobízet, avšak jednat musí vlády.