BRUSEL – Současnou mantrou v Bruselu a napříč Evropou je, že klíč k hospodářskému oživení je v investicích. Nosníkem nové ekonomické strategie Evropské komise je její nedávno odhalený plán posílit investice během příštích tří let o 315 miliard eur. Návrh Komise se ale zakládá na omylu, jak co se týče důrazu na investice, tak s ohledem na navrženou strukturu financování.
Záměr komise, erbovní iniciativa předsedy Jeana-Clauda Junckera na počátku jeho funkčního období, nepřekvapuje. Eurozóna uvízla ve zdánlivě nekonečné recesi, a tak se ve veřejné rozpravě pevně uchytila představa, že pro udržitelný růst jsou zásadní investice posilující růst. Vychází z předpokladu, že víc investic je vždy ku prospěchu, protože zvyšují objem kapitálu, a tedy výstup.
To momentálně v Evropě nutně neplatí. Orgány Evropské unie (a mnohé další) tvrdí, že Evropu – zejména eurozónu – sužuje „investiční mezera“. Nezvratným důkazem má být roční propad o 400 miliard eur oproti roku 2007.
BRUSEL – Současnou mantrou v Bruselu a napříč Evropou je, že klíč k hospodářskému oživení je v investicích. Nosníkem nové ekonomické strategie Evropské komise je její nedávno odhalený plán posílit investice během příštích tří let o 315 miliard eur. Návrh Komise se ale zakládá na omylu, jak co se týče důrazu na investice, tak s ohledem na navrženou strukturu financování.
Záměr komise, erbovní iniciativa předsedy Jeana-Clauda Junckera na počátku jeho funkčního období, nepřekvapuje. Eurozóna uvízla ve zdánlivě nekonečné recesi, a tak se ve veřejné rozpravě pevně uchytila představa, že pro udržitelný růst jsou zásadní investice posilující růst. Vychází z předpokladu, že víc investic je vždy ku prospěchu, protože zvyšují objem kapitálu, a tedy výstup.
To momentálně v Evropě nutně neplatí. Orgány Evropské unie (a mnohé další) tvrdí, že Evropu – zejména eurozónu – sužuje „investiční mezera“. Nezvratným důkazem má být roční propad o 400 miliard eur oproti roku 2007.