LONDÝN – Na první pohled se zdá, že ekonomika eurozóny by konečně mohla být na dobré cestě. Akciové trhy se zvedají. Zvýšila se spotřebitelská důvěra. Nižší ceny ropy, levnější euro i kvantitativní uvolňování Evropskou centrální bankou by podle očekávání měly podpořit růst. Prezident ECB Mario Draghi tvrdí, že „nastává trvalé zotavení“, zatímco politici v Berlíně a Bruselu interpretují známky života ve Španělsku a Irsku jako důkaz, že jejich hořká medicína v podobě fiskální konsolidace a strukturálních reforem zabrala podle předpokladů.
Při bližším zkoumání však vyjde najevo, že toto zlepšení je skrovné, pravděpodobně bude dočasné a není výsledkem politiky podporované Německem. Jistě, podle některých odhadů dnes možná ekonomika eurozóny roste ročním tempem 1,6% oproti 0,9% v roce končícím třetím čtvrtletím roku 2014. To je však mnohem pomalejší tempo než ve Spojených státech a Velké Británii. A protože je dnes ekonomika eurozóny o 2% menší než před sedmi lety, nejeví se „zotavení“ jako správný výraz – zvláště když tato úleva pravděpodobně nepotrvá dlouho.
Tak především se již vyčerpává jednorázový impulz daný nižšími cenami ropy. Ceny ropy v eurech se sice od poloviny června do poloviny ledna propadly o více než polovinu, avšak od té doby se zase o třetinu zotavily, částečně i kvůli silnému znehodnocení eura, které obecně zdražuje dovoz. Dopad tohoto vzedmutí na rozpočty domácností a náklady firem je stěží důvodem k oslavám.
LONDÝN – Na první pohled se zdá, že ekonomika eurozóny by konečně mohla být na dobré cestě. Akciové trhy se zvedají. Zvýšila se spotřebitelská důvěra. Nižší ceny ropy, levnější euro i kvantitativní uvolňování Evropskou centrální bankou by podle očekávání měly podpořit růst. Prezident ECB Mario Draghi tvrdí, že „nastává trvalé zotavení“, zatímco politici v Berlíně a Bruselu interpretují známky života ve Španělsku a Irsku jako důkaz, že jejich hořká medicína v podobě fiskální konsolidace a strukturálních reforem zabrala podle předpokladů.
Při bližším zkoumání však vyjde najevo, že toto zlepšení je skrovné, pravděpodobně bude dočasné a není výsledkem politiky podporované Německem. Jistě, podle některých odhadů dnes možná ekonomika eurozóny roste ročním tempem 1,6% oproti 0,9% v roce končícím třetím čtvrtletím roku 2014. To je však mnohem pomalejší tempo než ve Spojených státech a Velké Británii. A protože je dnes ekonomika eurozóny o 2% menší než před sedmi lety, nejeví se „zotavení“ jako správný výraz – zvláště když tato úleva pravděpodobně nepotrvá dlouho.
Tak především se již vyčerpává jednorázový impulz daný nižšími cenami ropy. Ceny ropy v eurech se sice od poloviny června do poloviny ledna propadly o více než polovinu, avšak od té doby se zase o třetinu zotavily, částečně i kvůli silnému znehodnocení eura, které obecně zdražuje dovoz. Dopad tohoto vzedmutí na rozpočty domácností a náklady firem je stěží důvodem k oslavám.