Jak udržet neudržitelnou eurozónu

ATÉNY – Když byla zřízena eurozóna, její tvůrci měli vizi postupného vývoje k „optimální měnové oblasti,“ vyznačující se fiskální integrací, volným pohybem pracujících a politickou unií. Takový proces se ale neodehrál, a jak dokládá nekonečná řecká krize, eurozóna má stále řadu strukturálních slabin a je mimořádně citlivá na vnější šoky. To zjevně není udržitelné.

Navzdory snahám o propagaci koordinace fiskálních politik rozpočty členských zemí stále spadají do působnosti jednotlivých národních orgánů a Severoevropané zůstávají proti transferům ze zemí, které prosperují více, do těch, které prosperují méně, s výjimkou velice omezených příspěvků do regionálních fondů Evropské unie. Mobilitu pracovních sil navíc silně podvazují jazykové a kulturní překážky, jakož i administrativní těžkosti. „Stále užší“ politická unie přestala být magnetem veřejné podpory, pokud jím kdy byla, a tak dnes není uskutečnitelná.

Životaschopnost měnové unie zpochybňuje narůstající počet komentátorů, už nejen v anglosaském světě. Někteří pobízejí Řecko k odchodu z eurozóny, neboť se domnívají, že omezenější a homogennější měnová unie by byla silnější a snáze by se sjednotila. Jiní mají za to, že řecký odchod by byl jen začátek nevyhnutelného postupu plánu, který by nesloužil účelu, k němuž byl vytvořen.

https://prosyn.org/DPTcOJGcs