Zkracování dluhů, dilema rozvíjející se Evropy

LONDÝN – Srbská obchodní společnost Tigar, privatizovaný výrobce pneumatik a duší, byla ukázkovým vzorem podnikových restrukturalizací v transformujících se ekonomikách. Pak na scénu vtrhlo zkracování dluhů v eurozóně a vychvalovaný vzor má vážné problémy.

Když Tigar prodala svou pneumatikářskou divizi francouzskému Michelinu, investovala celý výtěžek do nových podniků. Kapitálové výdaje snad byly přehnaně ambiciózní, ale vyvolaly svižný růst exportu a vytvořily přes 2000 pracovních míst v městečku Pirot, kde se teď vyrábí boty pro evropské rybáře, hasiče města New Yorku a produkty z technické gumy. Z nedostatku jiných možností byla expanze financována především krátkodobými půjčkami.

Řada bank v Srbsku a dalších transformujících se zemích Evropy je silně závislá na financování ze strany jejich mateřských ústavů v eurozóně. Od propuknutí globální finanční krize však dceřiné společnosti bank z eurozóny se sídlem v rozvíjející se Evropě omezují svou expozici v regionu. V letech 2009-2010 Evropská iniciativa pro koordinaci bank – neformálně známá jako „Vídeňská iniciativa“ – pomohla v rozvíjející se Evropě odvrátit systémovou krizi, když přiměla zahraniční mateřské banky, aby se nepouštěly do katastrofického úprku k únikovým východům.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/GS9KbQI/cs;