28

Evropská srážka s dluhem

MNICHOV – Francouzský premiér Manuel Valls a jeho italský protějšek Matteo Renzi deklarovali – nebo přinejmenším naznačili –, že nebudou dodržovat fiskální kompakt, na němž se v roce 2012 dohodly všechny členské země eurozóny; místo toho mají v úmyslu vršit čerstvé dluhy. Jejich postoj obnažuje zásadní vadu ve struktuře Evropské měnové unie – vadu, kterou musí evropští představitelé uznat a vyřešit dříve, než bude pozdě.

Fiskální kompakt – oficiálně Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii – byl protislužbou Německu za schválení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), což byl v podstatě kolektivní sanační balík. Kompakt vymezuje striktní strop na strukturální rozpočtové schodky jednotlivých zemí a stanovuje, že poměry veřejného dluhu k HDP přesahující 60% se musí každoročně snižovat o jednu dvacetinu rozdílu mezi aktuálním poměrem a cílem.

Přesto se francouzský poměr dluhu k HDP do konce tohoto roku zvýší na 96% oproti 91% v roce 2012, zatímco italský poměr dosáhne 135% oproti 127% v roce 2012. Faktické vypovězení fiskálního kompaktu Vallsem a Renzim naznačuje, že v nadcházejících letech se tyto poměry budou zvyšovat ještě více.

V tomto kontextu si představitelé eurozóny musí klást tvrdé otázky o udržitelnosti současného systému dluhové správy v EMU. Měli by začít tím, že se zamyslí nad dvěma možnými modely zajištění stability a dluhové udržitelnosti v měnové unii: nad modelem mutualizace a nad modelem zodpovědnosti.