2

Chucpe eurozóny a MMF

LONDÝN – Tvůrci politik ani politici v& eurozóně nepochybují: svůj díl práce na podporu strádajících členů měnové unie odvedli zvětšením jejího záchranného fondu, Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Teď nadešel čas, aby se předvedl zbytek světa – tedy Mezinárodní měnový fond – a vyložil na stůl další peníze. Právě tak evropští ministři financí argumentují na zasedáních MMF a Světové banky ve Washingtonu.

Řečeno jinak, evropští představitelé pokládají za jisté, že MMF by měl eurozónu podpořit, jako by okolní svět měl jakousi povinnost tak učinit. Ve skutečnosti platí, že i kdyby se vlády eurozóny dokázaly dohodnout na mnohem výraznějším zvětšením ESM, existují pádné důvody, proč by se MMF měl nabídky další podpory zdržet.

Evropští lídři se nedokážou rozhodnout, jestli je eurozóna federací podobnou Spojeným státům, anebo seskupením nezávislých států. Nezřídka eurozónu pochvalně srovnávají s& jinými vyspělými ekonomikami.

Argumentují tím, že členské státy eurozóny jako celek mají nižší rozpočtový deficit než USA a Velká Británie a podobnou hladinu veřejného dluhu. Na rozdíl od USA a Británie hospodaří eurozóna v& úhrnu s& přebytkem obchodní bilance (takže si, jak tvůrci politik s& oblibou říkají, „nežije nad poměry“). A vyjadřují značnou hrdost na sílící roli eura coby mezinárodní rezervní měny, jakož i odhodlání udělat vše potřebné na obranu celistvosti měnové unie.