Na první pohled se zdá, že evropská sociální demokracie je v krizi. Sešup Gordona Browna ve Velké Británii, brutální šok z hospodářského poklesu ve Španělsku, těžkosti s obnovením vedoucí role socialistů ve Francii, kolaps středolevé koalice v Itálii a těžké půtky uvnitř německé SPD, to vše ukazuje na zdánlivou neschopnost sociální demokracie využít příležitosti, kterou by měla nabízet současná finanční krize, a začít uplatňovat větší vliv.
Současný výskyt a značná viditelnost těchto problémů jsou však méně významné, než se jeví. Přehmaty či neobratnost při vládnutí se neomezují pouze na levici: Belgii ochromuje hrozba rozpadu, Rakousko se stále snaží stmelit prapodivnou konzervativní koalici, Polsko usiluje o spolehlivé vyvážení řady svých zpátečnických impulzů a popularita francouzského prezidenta dosahuje rekordních minim.
Současnou nejistotu Evropy pomáhají vysvětlit dva faktory. Prvním je existence hospodářské a finanční krize, kterou překonáváme jen pomalu. Druhým je pak způsob, jímž o této krizi informují sdělovací prostředky. Domnívám se, že právě kombinace těchto dvou faktorů stojí v pozadí pocitu bezmoci, který dnes zachvacuje celou Evropu a jenž jako by charakterizoval zejména sociální demokracii.
Na první pohled se zdá, že evropská sociální demokracie je v krizi. Sešup Gordona Browna ve Velké Británii, brutální šok z hospodářského poklesu ve Španělsku, těžkosti s obnovením vedoucí role socialistů ve Francii, kolaps středolevé koalice v Itálii a těžké půtky uvnitř německé SPD, to vše ukazuje na zdánlivou neschopnost sociální demokracie využít příležitosti, kterou by měla nabízet současná finanční krize, a začít uplatňovat větší vliv.
Současný výskyt a značná viditelnost těchto problémů jsou však méně významné, než se jeví. Přehmaty či neobratnost při vládnutí se neomezují pouze na levici: Belgii ochromuje hrozba rozpadu, Rakousko se stále snaží stmelit prapodivnou konzervativní koalici, Polsko usiluje o spolehlivé vyvážení řady svých zpátečnických impulzů a popularita francouzského prezidenta dosahuje rekordních minim.
Současnou nejistotu Evropy pomáhají vysvětlit dva faktory. Prvním je existence hospodářské a finanční krize, kterou překonáváme jen pomalu. Druhým je pak způsob, jímž o této krizi informují sdělovací prostředky. Domnívám se, že právě kombinace těchto dvou faktorů stojí v pozadí pocitu bezmoci, který dnes zachvacuje celou Evropu a jenž jako by charakterizoval zejména sociální demokracii.