35

Evropská politika s islámskou tváří?

LONDÝN – Výzva Donalda Trumpa, aby se muslimům zakázal vstup do Spojených států, mě přivedla k následující názorové výměně se dvěma mladými přáteli: „Kdyby bylo třeba volit mezi muslimským přistěhovalectvím a zachováním liberálních mravních hodnot,“ ptal jsem se, „pro co byste se rozhodli?“ Oba odmítli premisu mé otázky. Mravní kodex samotných přistěhovalců, argumentovali, může být reakční, ale jejich děti, vyrůstající v dnešní Británii, Americe nebo kontinentální Evropě, budou úplně jiné. Je to ale pravda?

Má otázka nemířila na islamistický terorismus, údajný důvod Trumpova výlevu, nýbrž na hrozbu, již představuje rozsáhlé muslimské přistěhovalectví pro mravní řád, jejž moji mladí přátelé, tak jako většina vzdělaných Evropanů, dnes bez pochybností přijímají. Necháme-li terorismus stranou, neměli by strach, že islám získá narůstající vliv na britské právo a politiku?

Nejedná se o ryze hypotetickou eventualitu. V roce 2010 muslimská populace Evropy čítala 44,1 milionu osob čili 6 % všech obyvatel. Ve Velké Británii v roce 2011 žilo 2,7 milionu muslimů (4,8 % populace), přitom v roce 2001 jich bylo 1,6 milionu. Vzhledem k současným imigračním trendům a především k nadprůměrné porodnosti muslimů (tři děti na rodinu, oproti britskému průměru ve výši 1,8 dítěte) podíl muslimské populace v Británii v nacházejících desetiletích nutně poroste.

Na téže demografické trajektorii je velká část Evropy. Samozřejmě, demografie není exaktní věda: mnohé závisí na předpokladech ohledně věkových profilů, životních úrovní, nerovnosti a tak dále a dříve či později se muslimská porodnost začne s národním průměrem sbližovat. Tou dobou už ale muslimská populace bude mít za sebou svižnou expanzi – v Británii na 10-20 % všech obyvatel. Zajímavá otázka se týká důsledků takového vývoje.