Po staletích významných objevů ve vědách, námořní plavbě a strojírenství se kontinentální Evropa na počátku 20. století pustila do rozsáhlé modernizace sociálních podmínek. Světlo dne spatřily nové hospodářské politiky a instituce. Stála za nimi víra, že racionálněji a lidštěji zorganizovaná ekonomika přinese vyšší produktivitu a mzdy, větší uspokojení z práce, nižší nezaměstnanost, širší účast a menší chudinské čtvrti.
Dnes má Starý kontinent takovou tržní ekonomiku, ve které sice existuje soukromé vlastnictví podniků, která se ale v mnoha aspektech liší od řady jiných tržních ekonomik, například od ekonomiky USA.
Charakteristická kontinentální ekonomika je volně uspořádána kolem korporatistického modelu, který v Evropě vznikl v meziválečném období (1919-1939). Jde o tripartitní systém velkých korporací s malým počtem akcionářů, velkých odborářských organizací a rozsáhlé byrokracie, která je prostředníkem konfliktů a která vstupními bariérami, licencemi a standardy, kontrolou velkých bank, zlatými akcemi a v některých zemích také klíčovými státními podniky stojí v cestě změnám.
Po staletích významných objevů ve vědách, námořní plavbě a strojírenství se kontinentální Evropa na počátku 20. století pustila do rozsáhlé modernizace sociálních podmínek. Světlo dne spatřily nové hospodářské politiky a instituce. Stála za nimi víra, že racionálněji a lidštěji zorganizovaná ekonomika přinese vyšší produktivitu a mzdy, větší uspokojení z práce, nižší nezaměstnanost, širší účast a menší chudinské čtvrti.
Dnes má Starý kontinent takovou tržní ekonomiku, ve které sice existuje soukromé vlastnictví podniků, která se ale v mnoha aspektech liší od řady jiných tržních ekonomik, například od ekonomiky USA.
Charakteristická kontinentální ekonomika je volně uspořádána kolem korporatistického modelu, který v Evropě vznikl v meziválečném období (1919-1939). Jde o tripartitní systém velkých korporací s malým počtem akcionářů, velkých odborářských organizací a rozsáhlé byrokracie, která je prostředníkem konfliktů a která vstupními bariérami, licencemi a standardy, kontrolou velkých bank, zlatými akcemi a v některých zemích také klíčovými státními podniky stojí v cestě změnám.