Expanze Evropy, nebo expanze putinovství?

VARŠAVA – Jednou předností Berlínské zdi bylo, že jasně určovala, kde končí Evropa. Teď se však otázka evropských hranic stala stěžejním tématem debaty v Evropské unii. Pohrůžka ruského prezidenta Vladimíra Putina, že na Ukrajinu namíří rakety, podtrhuje, jak vysoké jsou sázky na výsledek této debaty.

Pád Zdi v roce 1989 přiměl funkcionáře Evropské komise, aby oprášili atlasy a našli v nich místa, o nichž věděli málo a na nichž jim tolik nezáleželo. Leon Brittan, tehdejší komisař a obhájce rozšíření, vzpomíná, že někteří úředníci a země dokonce doufali, že bude možné hranici z dob před rokem 1989 udržet. Měli pocit, že už rozšíření do skandinávských a alpských zemí zachází příliš daleko. Až v roce 1993 EU oficiálně uznala, že členství zemí někdejšího sovětského bloku by mohlo být dlouhodobým cílem.

Dnes se debata o evropských hranicích neomezuje na úředníky či think tanky. V polovině roku 2005 voliči ve Francii a Nizozemsku odmítli návrh Ústavní smlouvy EU, zčásti ze strachu, že rozšíření postupuje příliš rychle a příliš daleko. „Nechceme, aby Rumuni rozhodovali tom, jak máme uspořádat své životy,“ postěžoval si holandský profesor.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/AASh7SJ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.