PAŘÍŽ – Vytvoření hospodářské a měnové unie v Evropě je v dějinách suverénních států jedinečná událost. Eurozóna představuje „společnost států“ zcela nového typu, jenž přesahuje tradiční vestfálský koncept suverenity.
Stejně jako jednotlivci ve společnosti jsou také státy eurozóny nezávislé a současně navzájem odkázané na sebe. Mohou se pozitivně i negativně ovlivňovat. Dobré řízení vyžaduje, aby jednotlivé členské státy a instituce Evropské unie plnily své závazky. A především znamená hospodářská a měnová unie právě to, co označuje: dvě unie, měnovou a hospodářskou.
Evropská měnová unie funguje pozoruhodně dobře. Od zavedení eura v roce 1999 se daří udržovat cenovou stabilitu pro 17 zemí a 332 milionů obyvatel, přičemž průměrná roční inflace činí pouhých 2,03% – to je lepší než bilance Německa od roku 1955 do roku 1999. V eurozóně navíc od roku 1999 vzniklo 14,5 milionu nových pracovních míst, oproti 8,5-9 milionům ve Spojených státech. To neznamená, že se Evropa nepotýká s vážným problémem s nezaměstnaností, nýbrž že na první pohled není v ničem horší: tvorbu pracovních míst musí posílit všechny rozvinuté ekonomiky.
To continue reading, register now.
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
One year after the fall of Kabul and the Taliban’s return to power, Afghanistan is in dire straits, and America and the broader West have yet to conduct a proper post-mortem of the policy failures there. Worse, Russia appears to have taken the US withdrawal as an invitation to launch a new war of its own.
revisits the fall of Kabul to consider its implications for America and the world, one year later.
With surging inflation and a new war in Europe, the first half of 2022 was understandably gloomy for economies and financial markets around the world. But recent developments offer some hope that the prevailing pessimism may no longer be as warranted as it was a few months ago.
gives four reasons for questioning whether economic forecasters' current pessimism is still justified.
PAŘÍŽ – Vytvoření hospodářské a měnové unie v Evropě je v dějinách suverénních států jedinečná událost. Eurozóna představuje „společnost států“ zcela nového typu, jenž přesahuje tradiční vestfálský koncept suverenity.
Stejně jako jednotlivci ve společnosti jsou také státy eurozóny nezávislé a současně navzájem odkázané na sebe. Mohou se pozitivně i negativně ovlivňovat. Dobré řízení vyžaduje, aby jednotlivé členské státy a instituce Evropské unie plnily své závazky. A především znamená hospodářská a měnová unie právě to, co označuje: dvě unie, měnovou a hospodářskou.
Evropská měnová unie funguje pozoruhodně dobře. Od zavedení eura v roce 1999 se daří udržovat cenovou stabilitu pro 17 zemí a 332 milionů obyvatel, přičemž průměrná roční inflace činí pouhých 2,03% – to je lepší než bilance Německa od roku 1955 do roku 1999. V eurozóně navíc od roku 1999 vzniklo 14,5 milionu nových pracovních míst, oproti 8,5-9 milionům ve Spojených státech. To neznamená, že se Evropa nepotýká s vážným problémem s nezaměstnaností, nýbrž že na první pohled není v ničem horší: tvorbu pracovních míst musí posílit všechny rozvinuté ekonomiky.
To continue reading, register now.
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
orSubscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Already have an account? Log in