2

Vypínání dividendového kohoutku

NEW YORK – Vysoké náklady evropských bank na vedení soudních sporů a restrukturalizaci měly za následek významné ztráty v jejich účetních rozvahách a bezútěšnou bilanci na akciovém trhu. V situaci, kdy se sektor samotný i evropští regulátoři nad tímto skličujícím stavem zamýšlejí a hledají řešení, by měli za součást problému začít pokládat i distribuci bankovních příjmů – včetně zaměstnaneckých bonusů a dividend pro akcionáře.

Distribuce příjmů představuje hlavní důvod kapitálové nedostatečnosti evropských bank. Chceme-li pochopit proč, měli bychom se vrátit do října 2014, kdy Evropský bankovní úřad (EBA) zahájil u největších 123 bank v eurozóně zátěžové testy a ve všech objevil kapitálové nedostatky v celkové výši 25 miliard dolarů.

EBA tehdy požadoval, aby banky zformulovaly plány, jak svou kapitálovou nedostatečnost ve lhůtě 6-9 měsíců vyřešit. Některé banky začaly jednat a navýšily objem majetku prostřednictvím emisí s přednostním právem, v několika případech se značnou vládní pomocí. Většina bank však uklidnila regulátory pouze tím, že se zbavila riskantnějších aktiv, aby vylepšila své kapitálové poměry.

Netřeba dodávat, že toto úsilí žádné ovoce nepřineslo a ceny akcií evropských bank se od úvodního hodnocení z roku 2014 snížily v průměru o 50%. Částečně za to mohou banky, které v zátěžových testech neuspěly a nevzaly výsledek vážně, ale na vině jsou i samotní regulátoři, kteří dost důrazně netrvali na tom, aby banky vylepšily své účetní bilance, a jejichž zátěžové testy byly možná příliš slabé na to, aby dokázaly odhalit finanční křehkost.