refugees walking along train tracks in Hungary Sima Diab/ZumaPress

Evropa v obležení?

BRUSEL – Mnoho Evropanů má pocit, že je jejich vlast vystavena útoku, jak se přes hranice valí proud migrantů. Ať už se s uprchlíky střetají na vlastní kůži nebo je vidí jen na fotografiích rozesetých v tisku, Evropané jsou si dobře vědomi ohromných počtů zoufalých lidí, kteří se všemi prostředky snaží proniknout na území Evropské unie. Toto vědomí se však teprve musí přetavit v jednotnou reakci.

Zdá se, že sílí pnutí mezi členskými státy, snad proto, že se tento problém mezi jednotlivými zeměmi tak obrovsky liší. V přepočtu na obyvatele dostává Švédsko patnáctkrát víc žádostí o azyl než Británie, kde oficiální přístup k uprchlíkům zůstává nejvíc nepřátelský. Celkově se teď hlavní destinací stalo Německo, které přijímá téměř 40 % úhrnu EU; i v přepočtu na obyvatele se jedná o několikanásobek průměru EU.

Samozřejmě, existují jasná pravidla, jimiž je odpovědnost za uprchlíky vytýčena: podle takzvaného Dublinského nařízení odpovědnost za žádost o azyl nese první členský stát EU, jehož hranice běženec překročí. To je však zjevně problematické, neboť to veškerou zátěž spojenou s uprchlíky klade na hraniční země EU. Nemusel to být velký problém v 90. letech minulého století, kdy země EU společně přijímaly jen 300 tisíc žádostí o azyl ročně, ale nemůže to fungovat v roce, kdy se očekává, že úhrn bude trojnásobkem tohoto čísla.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/mYWzKD5/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.