Chinese market Anadolu Agency | getty images

Evropský milostný vztah s jüanem

ŘÍM/MADRID – Číňané ztrácejí důvěru ve svou měnu. Vzhledem ke skomírajícímu hospodářskému růstu vystupňovala Čínská lidová banka (PBOC) snahu o obnovení stability jüanu, když s využitím svých obřích zahraničních rezerv podpořila devizový kurz a omezila odliv zdrojů ze země. Guvernér PBOC Čou Siao-čchuan sice opakovaně konstatoval, že pokračující znehodnocování se neopírá o žádný základ, ale zdá se, že mu málokdo v zemi dopřává sluchu. Jen v posledním čtvrtletí roku 2015 dosáhl čistý odliv kapitálu objemu 367 miliard dolarů.

Ani tato drolící se důvěra v Číně však nezabránila Západu – a zejména Evropě – exponovat se v této měně ještě více. Když Mezinárodní měnový fond v prosinci oznámil, že se jüan připojí k americkému dolaru, britské libře, euru a japonskému jenu v měnovém koši, z něhož se skládá platební jednotka fondu s názvem „zvláštní práva čerpání“ (SDR), jednalo se zjevně o politické rozhodnutí.

Málokdo by se totiž odvážil tvrzení, že jüan splňuje kritéria MMF pro zařazení do měnového koše SDR. Jüan není volně směnitelný a přístup k němu je uvnitř i vně Číny omezený. Některé zahraniční pobočky čínských bank nabízejí vkladové účty denominované v jüanech a oprávnění investoři mohou nakupovat v pevninské Číně dluhové nástroje navázané na tuto měnu. Jejich objem je však zastropovaný.

https://prosyn.org/TqwqtAecs