Chris Van Es

Trojí hrozba pro Evropu

PALO ALTO – Evropa trpí současnými krizemi suverénních dluhů, bankovnictví a měny. Těžké hospodářské nesnáze a politické tlaky zasazují silné rány vztahům mezi občany, suverénními státy a nadnárodními institucemi, jako je Evropská centrální banka. Šíří se výzvy k rezignaci na fiskální suverenitu, k drastické rekapitalizaci finančně zranitelné bankovní soustavy, případně i k tomu, aby Řecko a možná i další problémové členské státy eurozóny opustily euro (nebo aby se zřídila prozatímní dvourychlostní měnová unie).

V tomto výbušném prostředí politici zoufale používají nejrůznější nástroje – včetně ECB, Mezinárodního měnového fondu a Evropského fondu finanční stability –, aby se pokusili zastavit finanční paniku, nákazu a riziko recese. Jdou však oficiální činitelé správným směrem?

Krize suverénních dluhů, bankovnictví a eura jsou úzce provázané. Vzhledem k tomu, že nedostatečně kapitalizované evropské banky drží velké objemy nekvalitních suverénních dluhů států z okraje eurozóny, byly by mnohé z nich nesolventní, kdyby se jejich aktiva účtovala v cenách „marked to market“. Jejich oddlužování zpomaluje hospodářské zotavení. A rozsáhlé fiskální úpravy, které se nutně musí provést v Řecku, Irsku, Portugalsku a možná i v Itálii a ve Španělsku, přinesou hospodářský a sociální rozvrat. Státní bankrot by pravděpodobně doprovázela těžká hospodářská kontrakce – po krachu Argentiny v roce 2002 kleslo HDP této země o 15%.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/fGqZGEG/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.