7

Krátké evropské prázdniny

NEW YORK – Od loňského listopadu už Evropská centrální banka pod vedením nového prezidenta Maria Draghiho snížila své měnově-politické sazby a vpravila dvě injekce více než bilionu eur likvidity do bankovní soustavy eurozóny. To přineslo přechodné zmírnění finančního náporu, jemuž čelí dluhově ohrožené země na okraji eurozóny (Řecko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Irsko), ostře snížilo riziko hromadných výběrů likvidity v& bankovní soustavě eurozóny a Itálii a Španělsku osekalo náklady na financování oproti jejich neudržitelným úrovním z& loňského podzimu.

Zároveň byl odvrácen formální krach Řecka a země provedla úspěšnou – byť nátlakovou – restrukturalizaci svého veřejného dluhu. Nový fiskální kompakt – a nové vlády v& Řecku, Itálii a Španělsku – vzbudil naději na věrohodný závazek k& úsporným opatřením a strukturální reformě. A rozhodnutí sloučit nový záchranný fond eurozóny (Evropský stabilizační mechanismus) s& tím starým (Evropským nástrojem finanční stability) výrazně posílil ochranný val eurozóny.

Nastalá idylka ve vztahu k& trhům ale neměla dlouhého trvání. Rozpětí úrokových sazeb se u Itálie a Španělska opět rozšiřují, zatímco výpůjční náklady pro Portugalsko a Řecko zůstaly vysoké po celou dobu. Recese periferie eurozóny se nevyhnutelně prohlubuje a sune se k& jádru, konkrétně do Francie a Německa. Během letošního roku se recese skutečně bude zhoršovat, a to z& mnoha důvodů.

Zaprvé, fiskální úspory s& ostrým startem – ať třeba sebevíc nezbytné – zrychlují smršťování, neboť vyšší daně a nižší vládní výdaje a transferové platby snižují disponibilní příjem a agregátní poptávku. Navíc jak se recese prohlubuje a přináší širší fiskální schodky, bude nutné další kolo úsporných kroků. Díky fiskálnímu kompaktu teď rovněž bude k& recesním úsporám s& ostrým startem nuceno i jádro eurozóny.