Evropská sekulární mise

Ekonomika a politika byly odjakživa rozpačitými spojenci v procesu evropského sjednocování. Od okamžiku, kdy se spojila evropská uhelná a ocelářská průmyslová odvětví, aby se zabránilo budoucím válkám na kontinentu, se ,,evropský projekt" na své cestě vpřed často spoléhal na ekonomické zájmy. Dnes se ovšem noví členové přidávají hlavně z politických a geostrategických důvodů. Tato proměna motivace vyžaduje změny v tom, jak o sobě unie smýšlí, změny, které půjdou hlouběji než plány, které dnes kolují v konventu pro přípravu ústavy EU.

Samozřejmě že hospodářská prosperita, kterou evropské sjednocení přineslo, nepochybně nové členy láká, ale přitažlivost EU sahá daleko za problematiku peněženek. Neboť unie je také ohromným územím řízeným právem, a to jak v oblasti výroby a obchodní výměny, tak i v dalších oblastech, jež zavádějí a ochraňují práva jednotlivců.

To je důvod, proč se sousedé EU vždy cítili magneticky přitahováni do tohoto území míru a prosperity. První rozšíření, které přivedlo roku 1973 Velkou Británii, Irsko a Dánsko, se zakládalo především na ekonomických úvahách. Všechny další vlny rozšíření ale byly motivovány především - ne-li výhradně - politickými důvody.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Px46KIh/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.