0

Ruská otázka Evropy

BRUSEL – Přítel, nebo nepřítel, anebo cosi znepokojivě uprostřed? Tuto otázku si klade Evropa ohledně Ruska a Rusko ohledně nově průbojné Evropy. Příklon prezidenta Vladimíra Putina k Dmitriji Medveděvovi, předsedovi plynárenské společnosti Gazprom, která čím dál pevněji svírá energetické dodávky do Evropy, tuto otázku posouvá do ještě ostřejšího světla.

Vztahy mezi Evropou a Ruskem se zhoršují už několik let, ale kdysi zvládnutelné ekonomické otázky, včetně energie, teď zjitřují mnohem vrtkavější politické neshody. Hrozí ovzduší neskrývaného nepřátelství, s potenciálně vyšší cenou než během nejhlubší krize studené války.

Nejzřetelnějším a nejbezprostřednějším ohniskem sporu je Kosovo. Je pravděpodobné, že zkraje příštího roku většina členských států Evropské unie uzná enklávu albánské většiny na jižním okraji Srbska za nezávislý stát. To nesporně rozvášní nejen Srbsko, ale i Kreml.

Pak je tu sílící napětí nad plány Spojených států vybudovat v Polsku a v České republice systém protiraketové obrany a také nad rostoucí pravděpodobností, že další rozšíření NATO bude zahrnovat Gruzii, čím dál úspěšnějšího souseda, s nímž má Rusko podrážděné vztahy. Rusko tu nadále rozdmýchává plameny separatismu a podporuje nezávislost Abcházie a Jižní Osetie.