Příští kroky Evropy

Terorismus v Londýně a francouzské i nizozemské odmítnutí ústavní smlouvy Evropské unie opět vrátily do módy europesimismus. Krach červnového summitu EU a trpké rozbroje mezi Tonym Blairem a Jacquesem Chirakem dokonce podnítily některé pozorovatele k vyhlášení začátku konce Evropy.

Tito lidé se však mýlí. Evropa není mrtvá ani neumírá. Nedávné události přesto znamenají konec jedné podoby evropské integrace – vize o „stále těsnější unii“, z níž vznikne federální stát a stane se novou supervelmocí.

Této vizi však nebylo dáno přežít ještě před nedávnými nezdary. V okamžiku, kdy se původní šestice zakládajících zemí začala rozšiřovat o severoevropské, jihoevropské a nejnověji i o východoevropské země, byla stará federální vize odsouzena k zániku. Ústava byla koncipována tak, aby učinila pětadvacetičlennou Evropu efektivnější, nikoliv aby vytvořila silný federální stát.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/KmSsu5t/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.