0

Příští jednotný evropský trh

Současná Evropská komise dala jasně najevo svůj závazek redukovat úředního šimla zavedením takového přístupu k regulaci, který bude udržovat počet navrhovaných zákonů na absolutním minimu. Myslíme to vážně.

Náš závazek snížit objem legislativy však musí jít ruku v ruce se stejným závazkem zajistit, aby mělo naše úsilí reálný dopad. Jde o společnou zodpovědnost a členské státy v ní musí hrát svou roli. Dokud nebudou zákony přijaté v Bruselu zapracovány do národního práva a řádně vymáhány, zůstanou papírovými a zcela bezzubými tygry.

Většina zákonů přijímaných v Bruselu připouští ochrannou lhůtu – obecně jde zhruba o dva roky –, v níž musí členské státy začít konat. Tuto lhůtu si stanovují samotné členské státy, takže času by mělo být více než dost. Po jejím uplynutí už by neměly platit žádné výmluvy.

Před deseti lety činil rozdíl mezi počtem zákonů o jednotném trhu přijatých v Bruselu a počtem platných zákonů v členských zemích – tomuto rozdílu se také říká „přejímací deficit“ – šest procent. Vzhledem k takto slabé bilanci se Evropská rada v roce 2001 zavázala, že do budoucna nebude tento rozdíl v kteroukoliv dobu činit více než 1,5%.