0

Nový evropský milník

KODAŇ: Obyvatelé Bělehradu se pro Evropu zasloužili o další mezní moment. Stíny deset let trvajících válek na Balkáně snad konečně zmizí. Čistá hlava, jasný zrak a především přesvědčivý souhlas lidu bude zapotřebí k tomu, má-li se Evropa posunout kupředu. V tomto směru je důležité správně interpretovat dánské „ne“ pronesené v nedávném referendu o připojení Dánska k evropské měnové unii.

Dánové nejsou o nic méně protievropští než kdokoli jiný; xenofobie zde není o nic více rozšířená než v jiných evropských zemích. Nebyla to výlučně „nemravná aliance“ mezi krajní levicí a krajní pravicí, která, jak mnozí usuzují, nad eurem zvítězila.

Dánské „ne“ je třeba vnímat jako varování všem evropským vůdcům. Ti by měli být mnohem obezřetnější při navazování otevřeného dialogu se svým voličstvem o základních evropských otázkách, jako je kupříkladu role Evropy v mírovém procesu na Balkáně. Jinak by totiž mohli dojít ke stejnému rozčarování jako jejich dánští kolegové, když čtyři z pěti poslanců hlasovali pro politiku podporovanou pouze 47 procenty jejich voličů.

Mé tvrzení, že Dánové nejsou protievropští, se opírá o nedávný průzkum veřejného mínění Eurobarometer: voliči ve všech členských zemích EU byli dotázáni, zda rozšíření Evropské unie o kandidátské země ve východní a střední Evropě považují za „prioritu“. Kladně odpovědělo téměř šedesát procent Dánů. Jejich země se tím pádem dostala na první místo pomyslného žebříčku, neboť ve Francii a Německu se pro vyjádřilo jen slabých 20 procent.