Poslední velká šance pro Evropu

STANFORD – Rezignace řeckého premiéra Jorgose Papandrea a italského premiéra Silvia Berlusconiho výrazně upozornily na to, jak Řecko, Itálie a mnohé další země příliš dlouho zastíraly dlouhotrvající problémy svých přebujelých veřejných sektorů s neudržitelnými dávkami sociálního zabezpečení. Smysluplná reforma je už dnes pro řadu těchto zemí skutečně nevyhnutelná.

Systémy sociálního zabezpečení v Evropě, stejně jako ve Spojených státech, Japonsku a jinde, byly oproti dnes převažujícím podmínkám nastaveny za značně odlišných ekonomických a demografických okolností – za svižnějšího hospodářského růstu, rostoucích počtů obyvatel a nižší naděje dožití. Vlády (pozornost se momentálně upírá na Řecko a Itálii, ale nejsou samy) slibovaly příliš mnoho, příliš mnoha příjemcům a příliš dlouho. Má kniha Too Many Promises (Příliš mnoho slibů) z roku 1986 poukazovala na tentýž neduh amerického systému sociálního zabezpečení.

Tento zásadní problém se teď projevil neudržitelnou dluhovou dynamikou těchto zemí. Členství v euru, které přechodně umožnilo rozsáhlé půjčky za nízkých úrokových sazeb, jej ještě zhoršilo.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/SZkK8Xf/cs;