Poslední velká šance pro Evropu

STANFORD – Rezignace řeckého premiéra Jorgose Papandrea a italského premiéra Silvia Berlusconiho výrazně upozornily na to, jak Řecko, Itálie a mnohé další země příliš dlouho zastíraly dlouhotrvající problémy svých přebujelých veřejných sektorů s neudržitelnými dávkami sociálního zabezpečení. Smysluplná reforma je už dnes pro řadu těchto zemí skutečně nevyhnutelná.

Systémy sociálního zabezpečení v Evropě, stejně jako ve Spojených státech, Japonsku a jinde, byly oproti dnes převažujícím podmínkám nastaveny za značně odlišných ekonomických a demografických okolností – za svižnějšího hospodářského růstu, rostoucích počtů obyvatel a nižší naděje dožití. Vlády (pozornost se momentálně upírá na Řecko a Itálii, ale nejsou samy) slibovaly příliš mnoho, příliš mnoha příjemcům a příliš dlouho. Má kniha Too Many Promises (Příliš mnoho slibů) z roku 1986 poukazovala na tentýž neduh amerického systému sociálního zabezpečení.

Tento zásadní problém se teď projevil neudržitelnou dluhovou dynamikou těchto zemí. Členství v euru, které přechodně umožnilo rozsáhlé půjčky za nízkých úrokových sazeb, jej ještě zhoršilo.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/SZkK8Xf/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.