Když Evropané sledovali klopýtnutí prezidenta Bushe o úmrtí, zkázu a chaos, jež napáchal hurikán Katrina v New Orleans, někteří si nemohli pomoci a museli se navzájem poplácat po ramenou se slovy: „Díky Bohu za naši sociální solidaritu.“
Pravda, žádný evropský stát, jenž za něco stojí, by nikdy nedovolil, aby jeho občané upadli do tak hrozivé bídy, že doslova nebudou moci utéct ze svých domovů tváří v tvář přírodní katastrofě. Všichni Evropané – nejen ti na levici – byli upřímně šokováni a zděšeni tím, jak živě Katrina předvedla, že pro americké chudé očividně neexistuje žádné dno.
Tato starostlivost a citlivost je však až příliš sebeuspokojivá, neboť Evropanům umožňuje nevšímavě přecházet velice skutečné problémy, jež teď mají se svou vlastní chvástavou sociální solidaritou.
Když Evropané sledovali klopýtnutí prezidenta Bushe o úmrtí, zkázu a chaos, jež napáchal hurikán Katrina v New Orleans, někteří si nemohli pomoci a museli se navzájem poplácat po ramenou se slovy: „Díky Bohu za naši sociální solidaritu.“
Pravda, žádný evropský stát, jenž za něco stojí, by nikdy nedovolil, aby jeho občané upadli do tak hrozivé bídy, že doslova nebudou moci utéct ze svých domovů tváří v tvář přírodní katastrofě. Všichni Evropané – nejen ti na levici – byli upřímně šokováni a zděšeni tím, jak živě Katrina předvedla, že pro americké chudé očividně neexistuje žádné dno.
Tato starostlivost a citlivost je však až příliš sebeuspokojivá, neboť Evropanům umožňuje nevšímavě přecházet velice skutečné problémy, jež teď mají se svou vlastní chvástavou sociální solidaritou.