0

Italská múza pro Evropu?

ŘÍM – Euronákaza, kterou vyvolala krize kolem řeckého suverénního dluhu, nyní napadla i Itálii. Vládě Silvia Berlusconiho se spolu s fiskálně uvědomělou opozicí podařilo – za pouhých několik dní – zajistit parlamentní souhlas s balíkem opatření v hodnotě přesahující 50 miliard eur, aby se obnovila důvěra trhu ve zdravé základy italské ekonomiky.

Vzhledem k absenci silného a důvěryhodného celoevropského závazku zastavit zmíněnou nákazu se i další země eurozóny, které zasáhla suverénní dluhová krize, řídí podobným scénářem. Finančník George Soros má nicméně pravdu: Evropa potřebuje „plán B“. Obrovská krize, jež dnes sužuje eurozónu a Evropskou unii, se nesmí promrhat. Musí být využita k tomu, aby dovedla Evropu dál na cestě k integraci, nemá-li unie začít obracet kurz.

Když bylo euro vytvořeno, jeho architekti si velmi dobře uvědomovali, že žádná měnová unie v dějinách neuspěla bez podpory unie politické. Zároveň se však vkládaly naděje do existence rozsáhlého celoevropského trhu a závazku členských států eurozóny držet pod kontrolou fiskální deficity, veřejný dluh a inflaci. Několik členů eurozóny však nedodrželo slovo a krize vzniklá kolem jejich suverénního dluhu dnes ohrožuje přežití eurozóny jako celku.

A protože koordinace mezi suverénními státy jednoduše nefunguje, zbývají pouze dvě možnosti. První z nich je, že členové eurozóny zůstanou suverénní a vyžádají si zpět své monetární pravomoci, z čehož vyplývá nejen smrt eura, ale i ohrožení vnitřního trhu a samotné existence EU. Druhou možností je postoupit EU více suverenity, což by znamenalo nejen přežití eura, ale také – což je možná ještě důležitější – zrod politické unie v Evropě.