Průlom Jean-Marie Le Pena ve francouzských prezidentských volbách je fackou všem hlavním politickým stranám a zároveň jasným varováním před nedostatky ústavy páté Francouzské republiky. Ponaučení z Le Penova vzestupu sahají ale i za hranice Francie, neboť krajně pravicové strany získávají poslední dobou zelenou také v mnoha dalších evropských zemích od Rakouska k Portugalsku a od Itálie k Dánsku.
Je třeba si položit několik otázek. Za prvé zda je tento náhlý vzestup krajně pravicových, antiimigračních stran zákona a pořádku součástí pokračující krize tradičního evropského modelu parlamentní demokracie a za druhé zda je předvojem zásadní krize budoucnosti Evropské unie. Troufám si tvrdit, že na obě otázky zní odpověď ,,ano".
Na první pohled se francouzská krize zdá přechodná. Všechny hlavní strany se staví za Jacquesa Chiraca, aby se monsieura Le Pena zbavily. V druhém kole hlasování Chirac Le Pena nepochybně porazí, a to dost možná rekordní většinou.
Průlom Jean-Marie Le Pena ve francouzských prezidentských volbách je fackou všem hlavním politickým stranám a zároveň jasným varováním před nedostatky ústavy páté Francouzské republiky. Ponaučení z Le Penova vzestupu sahají ale i za hranice Francie, neboť krajně pravicové strany získávají poslední dobou zelenou také v mnoha dalších evropských zemích od Rakouska k Portugalsku a od Itálie k Dánsku.
Je třeba si položit několik otázek. Za prvé zda je tento náhlý vzestup krajně pravicových, antiimigračních stran zákona a pořádku součástí pokračující krize tradičního evropského modelu parlamentní demokracie a za druhé zda je předvojem zásadní krize budoucnosti Evropské unie. Troufám si tvrdit, že na obě otázky zní odpověď ,,ano".
Na první pohled se francouzská krize zdá přechodná. Všechny hlavní strany se staví za Jacquesa Chiraca, aby se monsieura Le Pena zbavily. V druhém kole hlasování Chirac Le Pena nepochybně porazí, a to dost možná rekordní většinou.