Černí pasažéři Evropy

Ve Spojených státech musí jednotlivé státy, které uskutečňují nezdravé fiskální politiky, zaplatit jistou daň. Oproti lépe spravovaným státům se jejich dluhopisy prodávají se slevou. Vyšší dluhová služba, již musí hradit, slouží – do jisté míry – jako určitá forma kázeňského opatření proti pokušení utrácet teď a platit až příště.

Jistěže, disciplina trhu není dokonalá: trh s obligacemi příliš dobře „nevidí“ implicitní budoucí závazky (třeba přislíbené výplaty penzí). Nicméně tato vynucená fiskální kázeň, společně s vnitřními rozpočtovými postupy jednotlivých států, brání v USA už od dob Velké deprese vzniku rozsáhlé fiskální krize na úrovni státu.

Teď se podívejme na Evropu. Před příchodem eura se v jednotlivých národních státech v jižní Evropě vyskytlo mnoho fiskálních krizí, jež vyvolávaly vlny vysoké inflace. Po zavedení jednotné měny se však možnost řešit fiskální krize prostřednictvím inflace uzavřela, neboť nad měnovou politikou teď drží hlídku Evropská centrální banka (ECB).

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/fyiJ611/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.