0

Anglicky hovořící národy Evropy

Evropská unie má sice jednotnou měnu, ale jak se to má s jednotným jazykem? Od svého počátku EU vždy zahrnula řeč každého členského státu mezi své oficiální jazyky. Nedávno se plného oficiálního statusu dostalo dokonce i irštině, jíž doma hovoří jen nepatrná menšina.

To, že se ke všem jazykům EU přistupuje na tomtéž základě, je přímý důsledek formální rovnoprávnosti členských států podle zakládajících smluv. Jde rovněž o záležitost demokratického principu, že zákony jsou psané jazykem každé země, v níž platí.

Přístup EU coby ochránce jazykové rozmanitosti však nemůže zakrýt překotné směřování k angličtině, k němuž dochází. Čím víc jazyků, jak se zdá, tím víc angličtiny. Přesto Evropská komise mladé Evropany stále povzbuzuje ke studiu co největšího počtu různých jazyků. Bylo by politicky smrtící přiznat skutečné poměry, třebaže oficiální politika pouze zvyšuje šance, že si Evropané, po všem vynaloženém úsilí, stále nebudou rozumět.

Takový výsledek není pravděpodobný, avšak pouze proto, že evropský jazykový problém je na cestě k tomu, že se vyřeší sám. Napříč EU, stejně jako ve velké části světa, od indického subkontinentu po rozlehlé části Afriky, funguje jako jazyk mezinárodní komunikace čím dál větší měrou angličtina.